(4) Elektronická pošta (e-mail)

Osnova
  • E-mail, neboli elektronický email. Jedná se o způsob posílání elektronických dopisů nebo zpráv mezi jednotlivými uživateli.
  • Elektronická pošta bývá zprostředkována pomocí různých typů poštovních programů (Mozzila, Tunderbird, Outlook). Přičemž při provozování této internetové služby nezáleží na tom, jaký poštovní program využívá odesílatel a jaký příjemce.
    • Poštovní program je určen k výměně, příjmu, odesílání a správě elektronické pošty přímo z plochy počítače.

 

Podoba emailu (zprávy jako takové)

  • E-mailová zpráva je nejčastěji v podobě textu. Avšak lze k této zprávě dále připojovat další soubory, obrázky atd.
  • Bohužel často poskytovatelé této služby nedovolují poslání příliš velkého objemu dat. Nejčastěji okolo 30 mb.
  • Při odesílání zprávy zadáváme:
    • Komu posíláme zprávu/ popřípadě skupinu příjemců (pomocí e-mailové adresy)
    • Hlavičku/ předmět zprávy
    • Připojený soubor
    • Vlastní zprávu/ text

 

  • Po napsání zprávy je zpráva vložena do „poštovní schránky“ odkud je poslán do schránky příjemce => počítač připojen do sítě nejprve přečte informaci, kam má být pošta odeslána, a poté ji pošle nejlepší možnou cestou (přičemž nejlepší neznamená nejkratší, přihlíží k zatíženosti sítě a kvalitě spojení)

 

  • E-mailová adresa
    • Jedná se asi o nejdůležitější údaj při používání této služby. E-mailová adresa přesně označuje účastníka elektronické pošty.
    • E-mailová adresa má tvar: „jméno“ @ „doménová adresa/jméno organizace poskytující službu“
  • Emailová adresa (2)
    • e-mailová adresa má tři části ⇒ místní část adresy (příjemce) + znak zavináč + internetová doména
    • Může být složena z: písmena anglické abecedy, vybraná interpunkční znaménka (tečka, spojovník, podtržítko); NE: písmena jiných abeced, písmena s diakritikou, mezera
    • Moderní internetová adresa má tvar mistourceni@domena.priklad.cz,
      • část před znakem @ je místní část adresy, často uživatelské jméno příjemce zprávy,
      • část za @ je internetová doména. Server MTA↑ vyhledá název domény v Domain Name System (DNS), aby zjistil mail exchange servery přijímající poštu pro danou doménu.

 Znak @ na oddělení jména uživatele od názvu stroje začal používat Ray Tomlinson roku 1972, a to v rámci systému ARPANET, který vznikl v roce 1969.

Princip fungování emailu

  • Internetový systém pošty je založen na několika standardizovaných protokolech, zejména na protokolu SMTP (simple mail transfer protocol); (protokol = standard/ způsob vymezující pravidla vzájemné komunikace mezi dvěma body). Tento protokol je dostupný ve všech sítích architektury TCP/IP (sada protokolů pro komunikaci v počítačové síti)

 

  • Mezi počítači připojených k síti probíhá výměna zpráv. Výměna probíhá jednak mezi počítačem a poštovním serverem a jednak mezi poštovními servery.

=>

  • Každý uživatel má nainstalovaný program (tzv. e-mailový klient) popřípadě přistupují k poště pomocí webového rozhraní.
  • E-mailový klient stahuje poštu pomocí protokolu POP3 (Post office protocol) nebo IMAP (Internet message acces protocol) => pro odesílání zpráv z klienta na server, popřípadě posílání mezi servery slouží protokol SMTP, server potom pomocí DNS najde adresu serveru na který má poslat e-mail

 

  • Komunikace mezi klientem a serverem:
    • 1) klient/ uživatel navazuje spojení na portu 25, pokud je vše v pořádku server odpoví číselnou odpovědí (220)
    • 2) klient dále odešle serveru příkaz se svou identifikací, pokud je server ochoten přijímat zprávy od tohoto klienta, odpoví opět číselnou odpovědí (250)
    • 3) odeslání specifikace odesílatele a příjemce pošty
    • 4) odeslání vlastního těla zprávy
    • 5) po úspěšném přenosu zprávy následuje potvrzení a ukončení spojení

 

Bezpečnost

  • Při používání internetových služeb jako je e-mail musíme dbát na bezpečnost, jelikož může v některých případech dojít k úniku citlivých informací.
  • Pro bezpečnost využívání e-mailu používáme několik nástrojů:

 

  • Elektronický podpis
    • Jedná se zde o nástroj, kdy pomocí speciálního kódu připojeného ke zprávě je možné ověřit to, kdo zprávu skutečně odeslal a to že obsah zprávy nebyl nijak pozměněn.
  • Šifrování
    • Některé servery si ukládají kopie našich e-mailů, proto lze použít programy určené k jejich zašifrování. (PGP, GNU Privacy Guard)

 

  • Bezpečnostní riziko představuje taky spam a hoax a e-mailový červ
    • Spam – jedná se o nevyžádanou poštu, často s reklamním obsahem, v určitých případech kdy dojde k velkému příjmu těchto zpráv, může dojít
    • Hoax – jedná se o podvodnou zprávu, často varuje uživatele před nějakým virem, nebo prosí o pomoc a žádá tak o další rozeslání této zprávy.

 

  • Příklad hoaxu:
    • Nepřidávejte si do kontakt listu na ICQ uživatele xxx-xxx-xxx. Je to vir a po udělení autorizace vám smaže všechna data na disku, včetně kontaktů na ICQ a automaticky se rozešle všem vašim přátelům.

 

  • Počítačový červ – jedná se o počítačový program, který je schopen automatického rozesílání svých kopíí na další počítače. (snaží se převzít prostředky zodpovědné za síťovou komunikaci, sekundárně se snaží o zneprovoznění počítače, odstraňování souborů, prohledávání počítače za účelem získání osobních dat, vytvoření tzv. „zadních vrátek“, která umožní dále infikovat počítač)
    • Přes e-mail se tak lze nakazit otevřením a stažením přiložené přílohy, či otevřením neznámých odkazů.
  • Virus
    • Virus je typ programu, který se dokáže sám šířit tím, že vytváří (někdy upravené) kopie sebe sama. Hlavním kritériem pro posouzení programu jako viru je fakt, že k šíření využívá jiné soubory – hostitele. Virus se mezi dvěma počítači může přenést jedině tím, že někdo přenese celého hostitele, např. nějaký uživatel (obvykle neúmyslně) přenese soubor na disketě či CD-ROM nebo ho pošle prostřednictvím počítačové sítě.
    • https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%BD_virus
image_pdfimage_print