{"id":10,"date":"2016-05-10T21:43:19","date_gmt":"2016-05-10T20:43:19","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ict.mazuch.net\/subdom\/ict\/?page_id=10"},"modified":"2016-05-15T17:05:37","modified_gmt":"2016-05-15T16:05:37","slug":"3-internet","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.ict.mazuch.net\/subdom\/ict\/3-internet\/","title":{"rendered":"(3) Internet"},"content":{"rendered":"
\"image_pdf\"<\/a>\"image_print\"<\/a><\/div>
<\/span>Osnova<\/div>
\n
    \n
  1. Historie Internetu<\/li>\n
  2. Slu\u017eby Internetu<\/li>\n
  3. P\u0159ipojen\u00ed k Internetu<\/li>\n
  4. Internetov\u00e1 adresa<\/li>\n
  5. Chov\u00e1n\u00ed na Internetu<\/li>\n<\/ol>\n<\/div><\/div>\n

    Stru\u010dn\u00e1 historie Internetu<\/h2>\n

    U\u017e od po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9ho prav\u011bku (n\u011bkdy v 60. letech na\u0161eho stolet\u00ed) p\u0159em\u00fd\u0161leli u\u017eivatel\u00e9 po\u010d\u00edta\u010d\u016f, jak je navz\u00e1jem propojit. Bylo to v dob\u011b, kdy po\u010d\u00edta\u010de byly velk\u00e9 asi jako dne\u0161n\u00ed kamiony a tak\u00e9 neuv\u011b\u0159iteln\u011b drah\u00e9. Pou\u017e\u00edvat nejrychlej\u0161\u00ed a nejlep\u0161\u00ed po\u010d\u00edta\u010de si mohlo dovolit jen velmi m\u00e1lo instituc\u00ed, u\u017eivatel\u016f. U\u017eivatel\u00e9 slab\u0161\u00edch stroj\u016f \u010das od \u010dasu pot\u0159ebovali pou\u017e\u00edt rychlej\u0161\u00ed po\u010d\u00edta\u010d. Vznikla pot\u0159eba po\u010d\u00edta\u010de spojovat, aby u\u017eivatel\u00e9 mohli vz\u00e1jemn\u011b l\u00e9pe vyu\u017e\u00edvat jejich mo\u017enosti. S postupem \u010dasu p\u0159i\u0161li u\u017eivatel\u00e9 na to, \u017ee takto mohou nejen navz\u00e1jem sd\u00edlet svoje po\u010d\u00edta\u010de, ale svoje data a p\u0159es po\u010d\u00edta\u010de spolu komunikovat a spolupracovat.<\/p>\n

    Historie se zmi\u0148uje o dvou hlavn\u00edch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch vzniku Internetu. Prvn\u00ed byla snaha u\u017eivatel\u016f sd\u00edlet navz\u00e1jem sv\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de. Druh\u00e1 se stala legendou. Po vypu\u0161t\u011bn\u00ed prvn\u00ed vesm\u00edrn\u00e9 dru\u017eice Zem\u011b (Sputnik) tehdej\u0161\u00edm Sov\u011btsk\u00fdm svazem v r. 1957 zavl\u00e1dlo v arm\u00e1d\u011b USA zd\u011b\u0161en\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee ve v\u011bdecko-technick\u00e9m v\u00fdzkumu jsou Sov\u011bti mnohem d\u00e1l ne\u017e Ameri\u010dan\u00e9. Ve snaze dohnat tento n\u00e1skok vznikla v r. 1957 speci\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dn\u00ed agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency, tj. \u201e\u00da\u0159ad pro pokro\u010dil\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 projekty\u201c), zam\u011b\u0159en\u00e1 na podporu nejmodern\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdvoje a v\u00fdzkumu. Jedn\u00edm z probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt \u0159e\u0161eny v r\u00e1mci jej\u00edch projekt\u016f, byl probl\u00e9m komunikace mezi jednotliv\u00fdmi velitelsk\u00fdmi stanovi\u0161ti arm\u00e1dy a civiln\u00ed spr\u00e1vy v p\u0159\u00edpad\u011b sov\u011btsk\u00e9ho jadern\u00e9ho \u00fatoku. Vznikl projekt po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edt\u011b, prost\u0159ednictv\u00edm kter\u00e9 by se dalo komunikovat, i kdyby n\u011bkter\u00e9 jej\u00ed \u010d\u00e1sti byly zni\u010deny, a kter\u00e1 by nem\u011bla jeden hlavn\u00ed bod, nebo\u0165 takov\u00fd bod by se stal z\u00e1konit\u011b hlavn\u00edm ter\u010dem p\u0159\u00edpadn\u00e9ho \u00fatoku. O takov\u00e9 s\u00edti \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee je decentralizovan\u00e1. \u0158e\u0161en\u00edm cel\u00e9ho probl\u00e9mu se zd\u00e1la komunikace pomoc\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f spojen\u00fdch do takov\u00e9to s\u00edt\u011b.<\/p>\n

    Jako prvn\u00ed p\u0159i\u0161el s my\u0161lenkou takov\u00e9to s\u00edt\u011b z\u0159ejm\u011b Bob Taylor v r. 1966. Za\u010dala se budovat s\u00ed\u0165 ARPANET, pojmenovan\u00e1 po agentu\u0159e, kter\u00e1 ji financovala. Do konce roku 1969 ji tvo\u0159ily 4 po\u010d\u00edta\u010de a v roce 1972 jich u\u017e bylo 23. O 12 let pozd\u011bji, v roce 1984 p\u0159ekro\u010dil jejich po\u010det 1 000 a toto \u010d\u00edslo se prudce zvy\u0161ovalo (r. 1987 – 10 000 p\u0159ipojen\u00fdch po\u010d\u00edta\u010d\u016f, r. 1989 – v\u00edce ne\u017e 100 000, \u2026). Dnes se hovo\u0159\u00ed o miliard\u00e1ch po\u010d\u00edta\u010d\u016f a jejich po\u010det se ned\u00e1 odhadnout. Internet, n\u00e1sledn\u00edk s\u00edt\u011b Arpanet, neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle narostl do rozm\u011br\u016f, kter\u00e9 zn\u00e1me dnes.<\/p>\n

    Slu\u017eby Internetu<\/h2>\n

    Internet je n\u00e1stroj pro komunikaci, z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed, vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed a prezentov\u00e1n\u00ed informac\u00ed<\/span><\/em><\/p>\n

    Poskytuje tyto slu\u017eby:<\/p>\n

    Po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nka, elektronick\u00e1 po\u0161ta (e-mail)<\/h3>\n

    T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd, kdo m\u00e1 p\u0159\u00edstup na Internet, ho vyu\u017e\u00edv\u00e1 pro komunikaci pomoc\u00ed elektronick\u00e9 po\u0161ty, zkr\u00e1cen\u011b e-mailu, a\u0165 u\u017e pro komunikaci s p\u0159\u00e1teli nebo v pr\u00e1ci. Je to rychl\u00fd, levn\u00fd a pohodln\u00fd zp\u016fsob komunikace. Pomoc\u00ed e-mailu lze pos\u00edlat nejen textov\u00e9 zpr\u00e1vy, ale i obr\u00e1zky, zvuky a jin\u00e9 dokumenty.<\/p>\n

    Databanka informac\u00ed<\/h3>\n

    Webov\u00e9 str\u00e1nky zobrazovan\u00e9 pomoc\u00ed n\u011bjak\u00e9ho webov\u00e9ho prohl\u00ed\u017ee\u010de lze z\u00edskat informace prakticky o v\u0161em. Informace jsou zde navz\u00e1jem propojen\u00e9 a lze je hledat podobn\u011b jako v rejst\u0159\u00edku knihovny. Krom\u011b textu umo\u017e\u0148uje zobrazit obr\u00e1zky, p\u0159ehr\u00e1t zvuky nebo pustit film. Nav\u00edc ka\u017ed\u00fd u\u017eivatel na sv\u00fdch webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch m\u016f\u017ee poskytovat nov\u00e9 informace v\u0161em ostatn\u00edm u\u017eivatel\u016fm.<\/p>\n

    Noviny<\/h3>\n

    Internetov\u00e9 verze novin obvykle nab\u00edzej\u00ed v\u00edc ne\u017e verze ti\u0161t\u011bn\u00e9. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zpravodajsk\u00e9 agentury, jako nap\u0159. CNN, pravideln\u011b aktualizuj\u00ed nab\u00edzen\u00e9 informace a umo\u017e\u0148uj\u00ed z jejich obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed vybrat jen tu, kter\u00e1 u\u017eivatele zaj\u00edm\u00e1. Takto se daj\u00ed informace zve\u0159ejnit mnohem d\u0159\u00edve ne\u017e klasickou formou. Na Internetu rovn\u011b\u017e nalezneme noviny, kter\u00e9 ti\u0161t\u011bnou formu ani nemaj\u00ed (nap\u0159. Neviditeln\u00fd pes, Sv\u011bt Namodro, \u2026).<\/p>\n

    Obchody a banka na Internetu (e-shopy, internet banking)<\/h3>\n

    Firmy mohou pomoc\u00ed Internetu d\u011blat reklamu pro sv\u00e9 v\u00fdrobky nebo je prod\u00e1vat. Nakupov\u00e1n\u00ed po Internetu je velmi jednoduch\u00e9 a pohodln\u00e9. Nen\u00ed p\u0159i n\u011bm nutno vst\u00e1vat od po\u010d\u00edta\u010de a lze tak koupit t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno od domu nebo auta po hra\u010dky \u010di videokazety. Na Internetu zp\u0159\u00edstup\u0148uj\u00ed sv\u00e9 slu\u017eby klient\u016fm i banky. P\u0159es Internet tak m\u016f\u017eete manipulovat se sv\u00fdm \u00fa\u010dtem, vyb\u00edrat pen\u00edze, platit, nakupovat.<\/p>\n

    Chat, videohovory, konference<\/h3>\n

    Na Internetu lze diskutovat s kdek\u00fdm o kde\u010dem, na v\u00e1\u017en\u00e1 i vesel\u00e1 t\u00e9mata, spont\u00e1nn\u011b se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed diskusn\u00ed skupiny.<\/p>\n

    Sledov\u00e1n\u00ed videa, televize, poslouch\u00e1n\u00ed hudby<\/p>\n

    ftp \u2013 p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed soubor\u016f<\/h3>\n

    Internet se neust\u00e1le vyv\u00edj\u00ed, zdokonaluje a roz\u0161i\u0159uje. Nikdo jej p\u0159i tom ne\u0159\u00edd\u00ed a neorganizuje. Jeho budouc\u00ed tv\u00e1\u0159 z\u00e1vis\u00ed jen na invenci jeho u\u017eivatel\u016f. To je z\u0159ejm\u011b jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdhoda (mo\u017en\u00e1 ov\u0161em i budouc\u00ed slabina).<\/p>\n

    P\u0159ipojen\u00ed k Internetu<\/h2>\n

    Na za\u010d\u00e1tku vyu\u017e\u00edvala Internet jen mal\u00e1 hrstka v\u011bdc\u016f, dnes se k n\u011bmu m\u016f\u017ee p\u0159ipojit ka\u017ed\u00fd. P\u0159ipojit se k Internetu znamen\u00e1 z\u00edskat p\u0159\u00edstup k serveru – po\u010d\u00edta\u010di, kter\u00fd je u\u017e k Internetu p\u0159ipojen. P\u0159ipojen\u00ed k Internetu drobn\u00fdm u\u017eivatel\u016fm (dom\u00e1cnostem, \u0161kol\u00e1m, \u00fa\u0159ad\u016fm, podnik\u016fm, \u2026) poskytuj\u00ed specializovan\u00e9 firmy, tzv. poskytovatel\u00e9 internetov\u00fdch slu\u017eeb (ISP – Internet Service Provider). Tyto firmy nab\u00edzej\u00ed p\u0159ipojen\u00ed za ur\u010dit\u00fd poplatek.<\/p>\n

    Zp\u016fsoby p\u0159ipojen\u00ed k Internetu<\/h3>\n

    V\u00fdb\u011br zp\u016fsobu p\u0159ipojen\u00ed z\u00e1vis\u00ed na na\u0161ich po\u017eadavc\u00edch (nap\u0159. na mno\u017estv\u00ed dat, kter\u00e1 budeme p\u0159en\u00e1\u0161et) a na na\u0161ich finan\u010dn\u00edch mo\u017enostech.<\/p>\n